Vlastnosti a význam borovice v nábytkářství

Borovice se obecně řadí mezi hospodářsky nejdůležitější jehličnaté stromy. Mezi jehličnany má nejtvrdší dřevo, oproti smrkovému masivu je však křehčí. Nátěry a mořidla přijímá hůře než smrk a kvůli vyššímu obsahu pryskyřice se hůře lepí. Sukovité dřevo má výrazné letokruhy, přičemž jádrové dřevo má světle červenohnědou barvu a bělové dřevo je světlé a krémově bílé až žluté. Při špatném uskladnění dřevo zamodrává.

Borové dřevo je kvalitní a poměrně levné. Má střední tvarovou stálost, střední pevnost v ohybu a tlaku a snadno se opracovává. K jeho přednostem se kromě tvrdosti řadí i odolnost vůči vlhku. Proto je možné z něj stavět i domy na pobřeží. Kůra borovice obsahuje antioxidační látky a jehličí některých typů borovic obsahuje více vitamínů C než citrón. Vývar z jehličí v Rusku používali k léčbě kurdějí.

Využití

V nábytkářství má borové dřevo široké uplatnění. Využívá se při výrobě zahradního nábytku i nábytku do interiéru. Také se často používá při výrobě oken a dveří, trámů a podvalů. Vysoký význam má i v zahradní architektuře. Dřevo nižší kvality se používá na hrubé stavby. Impregnované borové dřevo je vhodné pro výrobu železničních pražců, podpěr a důlních stojek. Z loupaných borových dýh se vyrábí překližky a kmeny se využívají i v chemickém zpracování dřevní buničiny.

Popis borovice a místo výskytu

Borovice rostou do výšky až 45 metrů, přičemž průměr kmene je kolem jednoho metru. Koruna je v mládí pravidelná kuželovitá, ale ve stáří je kupolovitě rozprostřená. Jehlice bývají dlouhé čtyři až osm centimetrů, tmavé, tuhé a ve svazečku po dvou. 

Kořeny mají hlavní kůlový kořen, který se větví na postranní kořeny. Ty dokáží proniknout hluboko do země, takže borovice najdete jak na suchých, tak i podmáčených stanovištích.

Borovice je velmi světlomilná dřevina, která je schopná přizpůsobit se různým půdním podmínkám. Nejčastěji se vyskytuje na severu polokoule, z velké části pak v Americe. Většinou roste v nadmořské výšce do 4000 m n. m. Původně se stromy vyskytovaly na skalnatých stanovištích nebo v písčité půdě, v dnešní době je však vlivem lesnické činnosti najdete i mimo jejich přirozená stanoviště.